Bazalka

Bazalka (rod Ocimum, patří do čeledi Lamiaceae – hluchavkovitých) se často objevuje jako ingredience v mnoha kuchařských receptech pocházejících především z Asie nebo Středomoří. Méně je již známo, že bylo vyšlechtěno několik desítek odrůd, jež nabízejí nejenom odlišnou chuť, ale také různé tvary a zbarvení listů. Obsahuje velké množství léčivých látek – silice, třísloviny, flavonoidy, glykosidy, éterické oleje, tanin a další.

Bazalka je také mnohdy označována za „ královnu bylin“, jelikož jméno je odvozeno z řeckého slova „ basileus“ – král. Po určité období však byla považována za ďábelskou bylinu, protože její název byl zaměněn za latinské „basiliscus“ – bazilišek. 

Pozoruhodné je, kolik tradic a pověr je spjato s touto aromatickou bylinkou. Větvičky bazalky byly nalezeny v egyptských pyramidách. Bazalka údajně rostla na hrobě Ježíše Krista a v Řecku přinášely ženy její výhonky do kostela na svátek svatého Basilea ( Nový rok). V muslimských a hinduistických zemích jsou sazenice vysazovány na hroby. Z magických schopností ji byly přisuzovány např. afrodiziakální účinky, schopnost zahánět zlé duchy a démony, přinášet bohatství nebo byla symbolem věrné lásky a přátelství. V Indii má dodnes mimořádný význam bazalka posvátná, nazývaná také „ tulsi“ ( O. sanctum), která je zde nejsvatější bylinou hinduismu, pěstovanou již po 3000 let.

Lidové léčitelství doporučovalo užívání bazalky k léčbě mnoha onemocnění, jako např. chřipky, bolesti hlavy, zubů a uší, depresích, migréně, kašli, frigiditě, na uvolnění křečí, pomáhá při nemocích ledvin, cholery, úplavice, při mírných depresích i stavech úzkosti nebo také při hadím uštknutí či bodnutí hmyzem. Nezanedbatelné je však její působení v oblasti zažívání. Krom toho, že zvyšuje apetit, podporuje i trávení a pomáhá při průjmu a nadýmání. Zajímavostí je jistě také použití sušených a mletých listů jako šňupavého tabáku a traduje se, že rostlina má repelentní účinek na obtížný hmyz. Ze silice jsou vyráběny bonbóny, likéry, kosmetické přípravky a ústní voda. Bazalka patří mezi medonosné rostliny a její květy jsou také jedlé.

Použití voňavé a chuťově výrazné bazalky v kuchyni vychází zejména z tradičních pokrmů připravovaných v Itálii, Francii, Thajsku a Indii. Nejrozmanitější a také v kuchyni nejčastěji používaný druh je bazalka pravá (Ocimum basilicum). Nejchutnější jsou čerstvě sklizené listy, které lze také naložit do olivového oleje nebo je blanšírovat a zmrazit. Aby neztratily typické aroma, přidávají se do pokrmu těsně před dovařením. Sušením listy ztrácejí značnou část silic. Kromě známého „pesta“, je bazalka ideální na zeleninové saláty, pizzu, špagety, polévky, různé druhy masa, sýry, atd. Výborně se hodí ve spojení s rajčaty, své nezastupitelné místo má však také v bylinkovém másle či jako dochucovadlo majonézy.