Bazalka – pěstování

Kdo by neznal bazalku….

Milovníky této bylinky nejspíš překvapí, že ačkoliv ji znají jako rostlinu jednoletou, lze několik druhů pěstovat více roků, jako tzv. přenosné rostliny.

Rod Ocimum ( bazalka) patří do čeledi Lamiaceae , tedy rostlin hluchavkovitých a obsahuje 60 bylinných nebo keříkových druhů, pocházejících z tropické Asie, Afriky a mírné oblasti Ameriky. Liší se nejen odlišnou chutí, ale také různými tvary a zbarvením listů.

Nejrozmanitější a také v kuchyni nejčastěji používaný druh je bazalka pravá ( Ocimum basilicum). Z tohoto základního druhu bylo vyšlechtěno přibližně 50 odrůd, které se liší vůní, chutí i vzrůstem. Volba správného kultivaru je závislá na způsobu pěstování, ale také na předpokládaném využití a samozřejmě i specifické chuti. Klasickou bazalkovou chuť, robustní keříkový růst a velké listy nalezneme u těchto odrůd: „Dark Green“, „Genovese“, „Lettuce Leaf“, „Mammouth“, „Level“ a „Ohře“.  Atraktivní je také „Serrata“, jejíž okraje listů jsou jakoby vystříhané a zkadeřené. Zpestřením mohou jistě být kultivary, které vynikají tmavě červenými listy, které lze použít také na zdobení pokrmů : „Purple Opaal“, „Red Rubin“, „Chianti“, „Carmina“, „Purple Delight“, „Wildes Purpur“ a „Purple Ruffles“ ( zkadeřená), „Ararat“ (červeno- zelené listy).
Pozornost si zaslouží kompaktně rostoucí odrůdy, které mají listy střední nebo malé velikosti a vytvářejí velmi pěkné dekorativní keříky: „Compakt“, „Piccolino“, „Green Globe“, „Palla Compatto“, „Fino Verde“, „Mammolo Genovese“, „Magical Michael“ a „Siam Queen“ (thajská bazalka). Raritou mezi bazalkami je kultivar „Pesto Perpetuo“, jehož listy mají bíle zbarvený okraj, jsou panašované.
Gurmánům a milovníkům zvláštních chutí jistě stojí za pozornost kultivary „Lime“ – citrónová chuť a vůně, vhodný také k přípravě čaje, „Blue Spice“ – sladká vůně podobná perníku, do ovocných salátů, „Cinamonette“ – exotické aroma skořice a anýzu, do sladkých pokrmů.

• Bazalka pravá je jednoletá rostlina, kterou je nutné pěstovat každoročně z jarního výsevu nebo zakoupených sazenic. Poměrně veliká semena vyséváme řídce (pokud je výsev hustý, semenáčky rychle přerůstají a podléhají houbovým chorobám). Používáme propustný substrát určený pro výsevy, osivo zasypeme slabou vrstvou zeminy. Ideální doba pro výsev je konec března, duben a teplota pro klíčení 15 – 18°C. Jakmile semenáčky vytvoří pravé lístky, přepichujeme je nejlépe po několika rostlinkách do květináčů a budoucí sazenice necháme zesílit. Nemáme-li vhodné prostory pro předpěstování vlastních sazenic, můžeme je samozřejmě zakoupit v zahradnictví.
  Bazalka je teplomilná bylina, pro její úspěšné pěstování je tedy důležité, abychom sadbu vysadili na záhon teprve tehdy, kdy nehrozí přízemní mrazíky, což je obvykle polovina května. Volíme slunné stanoviště, nejlépe chráněné před poledním úpalem a výživnou hlinito–písčitou propustnou zeminu. Vzrůstnější odrůdy lépe prospívají vysazeny v záhonu, kompaktnější lze pěstovat také v nádobách.
• Uctívaná bazalka posvátná – O. sanctum pochází z jižní Asie. Aromatické listy připomínající vůní anýz a hřebíček jsou oblíbenou kořenící přísadou do pokrmů zejména v asijské kuchyni, ale také hojně doporučovaným léčivem na řadu onemocnění. Obvykle ji pěstujeme jako jednoletou bylinu, kvete světle růžovými květy.

Dalšími druhy jsou tzv. „vytrvalé bazalky“, které vytvářejí dřevnaté keříky, vysoké 60 – 80 cm a při správné péči je můžeme pěstovat po více roků.

• Velmi atraktivní je Ocimum „African Blue“, kříženec O. kilimandscharicum × basilicum „Purpurascens“. Listy červeno- zelené s typickým bazalkovým aroma. Může být i netradiční okrasnou rostlinou, bohatě kvete růžovo – fialovými květy. Nevytváří semena, rozmnožování je možné pouze řízkováním.
• Přírodní druh O. kilimandscharicum pochází z Keni, listy mají zvláštní vůni připomínající kafr. V lidovém léčitelství je doporučována ve formě čajového odvaru proti kašli, nachlazení a žaludečním problémům. Květy jsou bílé.
• Z východní Indie pochází O. gratissimum, jehož zelené listy pokryté drobnými chloupky mají vysoký obsah éterických olejů a zvláštní vůni připomínající karafiát a skořici. Kvete bílo-žlutými květy.
• O. selloi „Green Pepper“ je velmi oblíbená v Americe, Brazílii a Mexiku. Listy mají slabou vůni, ale o to silnější je chuť podobná zelenému pepři. Pěstujeme-li ji v polostínu, listy jsou křehčí a chutnější. Květy růžové.

Tyto druhy bazalek pěstujeme jako tzv. přenosné rostliny v květináči – od jara do podzimu pokud možno v zahradě na slunečném stanovišti (popř. doma za oknem), přihnojujeme přírodními, organickými hnojivy. Na zimu je umístíme do světlého prostoru s teplotou 10 – 12°C, kde přezimují při mírné zálivce.